Sikacz

Součástí některých domů bývají i zimní zahrady a v nich je umístěno i několik desítek rostlin. Ty mohou mít i větší rozměry a tím pádem i hmotnost, což v případě stěhování bytů v Praze přináší jistá úskalí. Přestěhovat totiž třicet centimetrů vzrostlý Ficus benjamina a dva a půl metru vysokou datlovou palmu, je obrovský rozdíl. Zatímco Ficus popadnete do jedné ruky a položíte jej do auta na zadní sedadlo, s palmou nemusí pohnout ani dva svalnatí chlapi.

Stěhování vzrostlých rostlin však nevyžaduje pouze fyzickou sílu, potřebujete k tomu i technickou podporu a vhodný postup. Rostliny se nesmí polámat a musí se přenášet v přirozené poloze. Jaké další faktory přichází v úvahu při stěhování zimní zahrady?

Poloha rostlin – v první řadě si musíte u každé rostliny poznamenat její polohu vůči světovým stranám, například vědět, která její strana směřuje na východ. Je to důležité kvůli poloze listů a tvorbě chlorofylu z denního slunečního světla.

Přímé slunce – některým rostlinám přímé slunce nevadí, ale těch nebývá mnoho, spíše musíte počítat s tím, abyste stěhování rostlin prováděli při zatažené obloze, a pokud to není možné, aby nezůstávaly na přímém slunci dlouhou dobu. Prudké slunce může některé citlivé exempláře i zahubit.

Nízké teploty – mnohem horší bývá vystavení rostlin mrazu. Teploty pod nulou bez problémů zvládají pouze některé z nich, například jehličnany, ty ovšem nebývají v zimních zahradách tak často zastoupené. Spíše tu najdete rostliny exotické, vyžadující minimálně běžné pokojové teploty.

Déšť – lehký májový deštík rostlinám spíše prospěje, ale horší je to s prudkým lijákem a zejména s bouřkou nebo dokonce s krupobitím. Tehdy raději chvíli počkejte, protože spěchat se v takové chvíli nevyplácí. Silný déšť může způsobit u křehčích rostlin nenapravitelné škody, které lze pak obtížné vyčíslit penězi.