Jaká je technika?
Nevím, jak je tomu konkrétně ve vašem případě, ale co se mě týká, jsem názoru, že nám technika sice měla a má pomáhat, jenže už se to s ní někdy přehání natolik, že nám spíše škodí. Pokud nám neškodí vysloveně. A to je typické i pro případy, kdy si tuto skutečnost ani neuvědomujeme. Myslíme si, že nám taková technika prospívá, zatímco ona nám už škodí.
Příkladů by se dalo uvést víc. A tak vám jich tu aspoň pár uvedu. Abyste se třeba zamysleli, jestli to není i váš případ, a případně s tím něco udělali.
Co třeba takové počítače? Máte doma nějaký? Já mám. A co se stalo? Zatímco mi první počítač, který jsem měl, sloužil takřka výhradně k práci, mimo jiné i proto, že toho ten exemplář z přelomu století ani o moc víc neuměl, dnes už je to nejen pracovní nástroj, ale i něco, co mi zasahuje do ostatních oblastí života. Dříve jsme se scházeli s přáteli skoro denně, zatímco dnes už jenom sedíme doma a chatujeme. Dříve jsem si poslechl v televizi jedním uchem zprávy a stačilo mi to, zatímco dnes lovím informace na internetu klidně i po dlouhé hodiny. A zatímco v mládí jsem byl slušně vychovaný chlapec, určitě uhodnete, co také dost často vyhledávám na internetu.
Nebo co auta a podobné dopravní prostředky? Podle původního záměru nás měla vozit tam, kam se nedalo jednoduše dojít, nebo jsme je měli využívat k přepravě různých nákladů. A nyní? Už jsme často líní udělat krok z domu a kam to jde, tam jedeme autem. I když je to opodál, i když strávíme v koloně a při hledání místa k zaparkování tolik času, že bychom tam byli pěšky dřív. A těch zbytečných zplodin, jimiž se dusíme, a těch peněz zbytečně utracených za pohonné hmoty! A co televize? Kdysi jsme mívali jeden až dva kanály, na které jsme často nadávali, že tam nic nedávají. A dnes máme kanálů třeba desítky nebo i více a už si často ani neuvědomujeme, kolik času tady prosedíme, i když nás to nebaví, a tupě přepínáme kanály.
Ale za to nemůže technika. Za to můžeme my sami. A je na nás, jestli to tak necháme.
